|
|
Vliv potravy na vývoj chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabr.)
Čech, Petr
Bakalářská práce vymezila v širších souvislostech vliv hmyzích fytofágů na les a krajinu a popsala možné dopady gradací na lesní společenstva ve středoevropských podmínkách v závislosti na druhu škůdce, potravní vazbě, četnosti výskytu přemnožení a stanovištních podmínek. Zhodnotila potravní nároky chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabricius, 1801) a s potravou spojený vliv na fertilitu, orientaci při výběru potravy a působené škody. Stanovila vliv potravy (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) ošetřené roztokem chloridu manganatého ve třech koncentracích na spotřebu potravy, mortalitu a fertilitu imág chrousta maďalového. Pro řešení využila laboratorní chov chrousta maďalového. Po žíru na dubu byl ze všech dřevin v chovu ch. maďalový v nejlepší kondici co se týče sledovaných parametrů a byla potvrzena schopnost ch. maďalového konat úživný žír na květech borovice. Ch. maďalový na zvýšený obsah manganu v potravě reagoval negativně a Mn měl prokazatelný vliv na aktivitu, ekologii a fyziologii chrousta. Přes svoje obranné mechanismy - vylučování manganu trusem (až 24 110 mg.kg-1) a začleňování do částí těla, které se neúčastní fyziologických procesů (až 430 mg.kg-1) – reagoval ch. maďalový zkrácenou dobou žíru (u samic o osm a půl dne), snížením příjmu potravy (až na pětinu) a sníženou plodností, kdy ve variantě s koncentrací 17 700 mg.kg-1 manganu v potravě nebyly samice schopné kladení vajíček vůbec. Redukce plodnosti vlivem zvýšené koncentrace manganu v potravě nastala už ve variantě T1, kdy počet nakladených vajec klesl na čtvrtinu. Dle sledovaných parametrů chovu byla překonána hranice toxicity tohoto prvku pro ch. maďalového a dosaženo mj. také snížení plodnosti samic.
|
|
|
Hospodářský význam chrousta Melolontha hippocastani F. v gradačním území LS Strážnice
Opavský, Tomáš
Cílem této práce bylo posoudit výskyt chrousta maďalového v LS Strážnice, především se zaměřením na revíry Vracov a Bzenec. Pomocí půdních sond byla zjišťována etiologie a početnost ponrav v půdním profilu. Aktuální populační hustota chrousta maďalového v tomto území, byla porovnána s historickými škodami. Na základě vyhodnocení zdravotního stavu sazenic, byly škody způsobené ve výsadbách v revíru Bzenec z let 2013 a 2014 finančně vyhodnoceny. U kultur ve věku 5-10 let, byla vyhodnocena schopnost regenerace stromů po žíru ponrav. Průběh a intenzita rojení 2015 byla vyhodnocena pomocí světelných lapačů. Klimatické podmínky byly snímány pomocí meteorologických staniček. U samic byla provedena pitva vaječníků. Výběr ovipozičního místa samic byl analyzován z historických materiálů. Výsledkem práce byla zjištěna, stále se zvyšující populace chrousta maďalového v území LS Strážnice a s ní spojený nárust hospodářských škod. Ekonomická ztráta na výsadbách v revíru Bzenci v letech 2013 a 2014 přesáhla hranici 2,5 milionu Kč. V době kdy kořeny nepodléhají žíru, mohou mírně poškozené borovice regenerovat. Počet zachycených imág v lokalitě Vracov přesáhl všechny počty zaznamenané v minulých letech. První vajíčka připravená ke kladení se objevila u samic 6. května 2015. Výběr ovipozičního místa samic byl vyhodnocen s preferencí kladení do starých porostů.
|
|
|
Faktory ovlivňující obnovu lesa na požářišti u Bzence (LS Strážnice)
Jarošová, Veronika
Cílem bakalářské práce bylo zjistit aktuální stav populace chrousta maďalového v území požářiště Bzenec v lesní správě Strážnice a jeho okolí. Požár vypukl na konci května 2012 a poškodil území o ploše téměř 165 ha lesního porostu. Ponravy 1. instaru, které se v té době nacházely v půdě vyhořelých porostů oheň nezasáhl, a ty následně způsobovaly enormní ztráty na jarní výsadbě v roce 2013. Na ploše požářiště byly ověřovány různé metody přípravy půdy, které by vedly ke snížení množství ponrav chrousta maďalového, z nichž jako nejlepší byla vyhodnocena příprava půdy frézou s hloubkovým efektem. Na přežití vysázených sazenic měla pozitivní vliv aplikace insekticidu FORCE 1,5G. Dále bylo zjišťováno rozptýlení ponrav v porostu v závislosti na vzdálenosti od paty kmene a množství ponrav v závislosti na věku původního porostu, který byl po požáru vytěžen. Z výsledků vyplynulo, že ponravy nemají jednotné soustředění a jsou po porostu rozptýleny v závislosti na kořenovém systému a nejvíce se nacházely v porostech 2. věkové třídy.
|
|
|
Chroust maďalový (Melolontha hippocastani F.) – hospodářský význam a možnosti eliminace škod v gradačním území LS Strážnice
Opavský, Tomáš
Cílem této práce bylo zhodnotit výši vznikajících škod způsobených ponravami chrousta maďalového. Škody byly vyhodnoceny ve vazbě na stanovištní podmínky těžebně-pěstební postupy. Bylo zhodnoceno poloprovozní ošetření přípravků Actara 25 WG a Force 1,5 G z hlediska účinnosti proti ponravám 2. a 3. instaru. Byl vypracován metodický návrh leteckého zásahu na potlačení chrousta maďalového při rojení 2019. Při vyhodnocení výše vznikajících škod bylo v roce 2017 zkontrolováno 59 233 kusů sazenic. Poloprovozní ošetření bylo aplikováno na 4 473 kusů sazenic, aplikace byla provedena v sedmi různých variantách na třech revírech Lesní správy Strážnice. Průměrná výše škod vzniklá vlivem žíru ponrav chrousta maďalového na LS v období 2016–2018 dosahuje 36 %. Jako neúčinnější varianta, byla při poloprovozním ošetření vyhodnocena Actara 25 WG formou zálivky. Na základě kontroly porostů a rozsahu poškozovaného území byl navržen letecký zásah ve dvou variantách na potlačení chrousta maďalového při rojení 2019.
|
|
|
Ochrana lesa před chroustem maďalovým v gradačním území Moravské Sahary
Jarošová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení možností vedoucích k eliminaci škodlivosti ponrav chrousta maďalového v gradačním území Moravské Sahary (LS Strážnice, revír Bzenec). Účinnost vybraných přípravků (Force 1,5 G a Actara 25WP) na ponravu chrousta maďalového byla šetřena v řízených podmínkách nádobového pokusu s 380 rostlinami borovice lesní v pěti opakováních v průběhu tří let. Ze zjištěných výsledků vyplynulo, že nejúčinnějším přípravkem proti ponravám byla Actara 25 WG (200 až 400 g/ha/600 l vody) ve formě zálivky. Postřik tímto přípravkem byl neúčinný. Nejednotné výsledky byly dosaženy přípravkem Force 1,5 G. Současně byl sledován vertikální pohyb ponrav v půdě v průběhu jejich vývoje 2015–2018 pomocí kontrolních sond o rozměru 50 × 50 × 60–140 cm. Bylo potvrzeno, že hloubka zimování ponrav a navazující pohyb ve vegetačním období je závislý na teplotě půdy, vlhkosti a zdrojích potravy dle aktuálního instaru ponravy.
|
|
|
The reaction of phytophagous on differenced manganese content in the diet
Martinek, Petr
The rapid adaptation of insect species on environment changes can represent a significant advantage for their development and consequently a great negative effect for the stability of forest ecosystems. Larval individuals of Cabera pusaria and Lymantria dispar and adults of Melolontha hippocastani and Phillobius arborator is in general widely expanded species of herbivorous insects in European regions and with them are connected huge economic and ecological losses. The composition of food (biogenic elements, trace elements, heavy metals, proteins, carbohydrates etc.) is the main parameter of food quality. Laboratory experiment with natural diet (assimilation apparatus of Quercus petraea and Betula pendula) in control conditions (temperature, humidity, and light) were used for determination of insects’ reactions to increased concentration of manganese in the diet. Food was contaminated by soaking in solutions of MnCl2.4H2O with graded manganese concentrations. On the base of experiment design and character of reared experimental species we determined the food consumption, the activity period of adults, the mortality of larvae, the quantity of eggs laying, the dry mass and live weight of experimental individuals, concentrations of manganese in unconsumed food, excrement and lyophilized bodies, larval and pupal exuviae. Mentioned parameters were observed for determination of reactions of experimental insect species on changed food quality via the presence of high manganese contents. The results showed, that the reactions of individual experimental animals were very different. We observed the negative reaction to high manganese content in the diet of L. dispar larvae with the tendency of its compensation (the increasing food consumption rate and prolongation of development). Caterpillars of C. pusaria were very sensitive to changed food quality and therefore we observed high mortality. On the other side, the high manganese content in the diet of P. arborator in the laboratory conditions influenced neither their food intake nor their mortality. For individuals of M. hippocastani very high content of manganese in the diet significantly influenced the food consumption and thereby their development(distortion of copulation and consequent eggs laying). We observed the repellent effect of high levels of manganese in the diet. In all cases, the elimination mechanisms of surplus manganese in the diet were observed. Individuals in experiments exuded manganese through the digestive system into excrements and by incorporation of it into unspecified parts of their adult body without direct physiology activity or in exuviae of caterpillars.
|
host ::
RSS.